Jak podnikat v PL

Jak podnikat v PL

1. Živnost

  • jak založit firmu
  • jak provozovat firmu
  • jaké povinnosti dodržovat

Registrací živnostenského oprávnění se v Polsku fyzická osoba stane podnikatelem. To znamená, že příslovečný Jan Kowalski se stává subjektem práv a povinností. Je to subjekt, který poskytuje služby, dodává zboží atd. Jako podnikatel se také stává daňovým poplatníkem. K založení firmy zpravidla stačí provést zápis do Centrální evidence a informace o hospodářské činnosti [dále jen CEIDG]. Žádost o registraci do CEIDG je bezplatná. Lze ji podat elektronický (on-line), případně osobně na městském/obecním úřadě. Žádost je automaticky oznamována příslušnému finančnímu úřadu, sociální pojišťovně, Ústřednímu statistickému úřadu a může být také přihláškou registrace k DPH.
Poplatek o registraci k DPH činí 170 PLN. Stojí za zmínku, že všechny tyto činnosti může vykonávat zmocněnec, kterým může být advokát nebo komerční právník (radca prawny). Je důležité si uvědomit, že pokud v Polsku podnikáte, musíte včas podávat přiznání a platit daně a odvody. Můžete samozřejmě využít pomoc mnoha účetních kanceláří, majících svá sídla ve všech polských mětech a mnoha obcích.

2. Obchodní společnosti

Pro založení obchodní společnosti je nutné získat zápis do obchodního rejstříku Národního soudního rejstříku. V současné době lze takový zápis provést elektronicky prostřednictvím portálu soudního rejstříku.  Poplatek za registraci společnosti se platí ve výši od 100 do 500 PLN. V některých připadech je vyžadován sepis společenské smlouvy u notáře. Proces založení společnosti může trvat od několika dnů do několika týdnů. Doporučujeme vám obrátit se na profesionálního právníka, který vám doporučí vhodný model společnosti pro vaše potřeby.

V Polsku v současné době existuje sedm typů obchodních společností, z nichž:
– veřejná obchodní společnost,
– partnerská společnost
– komanditní společnost
– komanditní akciová společnost,
jsou osobními společnostmi, zatímco
– společnost s ručením omezeným
– jednoduchá akciová společnost (do polského právního systému vstoupila 1. července 2021),
– akciová společnost
jsou kapitálovými společnostmi.      
Za zmínku stojí, že v Polsku jsou velmi populární občanská sdružení, která však nejsou obchodními společnostmi a nemají právní subjektivitu, ale využívají právní subjektivitu svých společníků. Jedná se tedy o formu podobnou živnostenskému podnikání.

Žádost o zápis do Národního soudního rejstříku automaticky zahrnuje také přihlášku finančnímu úřadu, sociální pojišťovně, Ústřednímu statistickému úřadu a může být také žádostí o registraci DPH. Poplatek za potvrzení o registraci k DPH činí 170 PLN. Vzhledem ke značné formálnosti procesu založení společnosti se doporučuje využít pomoci profesionálního právníka, advokáta nebo komerčního právníka, který se zabývá právem obchodních společností.
Odštěpný závod – organizační složka zahraniční právnické osoby
V polském právu neexistuje překážka založení na území Polska pobočky zahraniční právnické osoby  se sídlem v některém z členských států EU.  Při zakládání odštěpného závodu české společnosti v Polsku je třeba mít na paměti několik skutečností:
1) V rámci odštěpného závodu je možné vykonávat pouze obchodní činnost.
2) Odštěpný závod může vykonávat podnikatelskou činnost pouze v rozsahu, v jakém je vykonávána v zahraničí.
3) Musí být jmenována osoba oprávněná v rámci odštěpného závodu  zastupovat zahraniční společnost.
4) Činnosti odštěpného závodu mohou být zahájeny až po jejím zápisu do rejstříku.
5) Pro označení odštěpného závodu je třeba použít původní název zahraniční spolenosti spolu s názvem právní formy, přeloženým do polštiny a doplněným slovy „oddział w Polsce“
6) Odštěpný závod musí vést samostatné účetnictví v polském jazyce a v souladu s polskými účetními předpisy.
7) Odštěpný závod nemá právní subjektivitu a v obchodním styku je zástupcem zahraniční společnosti. Podle pracovního práva má však postavení zaměstnavatele. Kromě toho by jako plátce daně ze mzdy a případného pojistného ze mzdy zaměstnance měl mít polskou registraci DPH.

3. Vymáhání pohledávek

V Polsku existují dva základní modely vymáhání pohledávek, a to soudní řízení a ADR (Alternative Dispute Resolution – alternativní řešení sporů). Soudní řízení se zahajuje v případě, že neexistuje možnost dohody s dlužníkem a že k vymožení pohledávky může pomoci pouze státní donucení. Pokud je dlužník ochoten jednat, např. z nějakého důvodu popírá pouze část pohledávky, existuje možnost alternativní způsob řešení sporu.
To může mít podobu jednání za účasti profesionálního právníka nebo například soudní či mimosoudní mediace, jakož i řízení před rozhodčím soudem. Je důležité si uvědomit, že v případě nespolehlivého dlužníka hraje významnou roli čas. Pokud například existuje možnost, že takový dlužník začne svůj majetek skrývat, je vhodné přijmout protiopatření, např. získat od něj zajištění jeho majetku nebo předběžné opatření soudu, které umožní takové zajištění uplatnit. Standardní poplatek za zahájení soudního řízení o zaplacení činí 5 % hodnoty pohledávky, existuje však řada výjimek a v případě odůvodněného nedostatku finančních prostředků lze požádat o osvobození od placení soudního poplatku.
Postup při uplatňování svých nároků se řídí občanským soudním řádem, jakož i souvisejícími předpisy. Na tomto místě je třeba upozornit na skutečnost, že případné procesní  vady mohou vést až k zamítnutí  žaloby, i když vaše nároky jsou jinak věcně opodstatněné.  Právě z důvodu značné míry formalizace soudního řízení se doporučuje využít pomoci profesionálního  právníka – advokáta nebo komerčního právníka (radca prawny), který se běžně zabývá zastupování v soudním řízení a specializuje se na danou právní problematiku. Takto zvolený právní zástupce připraví  taktiku vedení sporu a zároveň maximalizuje pravděpodobnost úspěchu v řízení.

V případě, že podnikatel získá pravomocné soudní rozhodnutí nebo jiný obdobný a rovnocenný exekuční titul (např. rozhodčí nález), může požádat soudního exekutora o výkon rozhodnutí na majetek dlužníka.

4. Na co je třeba dbát v souvislosti s plánovaným vstupem na polský trh

Je třeba poznamenat, že zahraniční osoby z členských států EU zde mohou podnikat podle stejných zásad, jako polští občané.  To znamená, že se na ně vztahuje jak zásada svobody podnikání, tak omezení vyplývající z polského práva.
Zahájení hospodářské činnosti na území Polska (to se netýká přeshraničního poskytování služeb) vyžaduje:
1) zápis do Centrálního registru ekonomických činností a informací, resp. Národního soudního rejstříku
2) otevření bankovního účtu,
3) uzavřít smlouvu o pronájmu prostor,
4) povinnost mít číslo NIP (DIČ) – číslo se přiděluje na základě žádosti o zápis do CEIDG nebo KRS,
5) povinnost mít číslo REGON (IČO) – číslo se přiděluje na základě žádosti o zápis do CEIDG nebo KRS,
6) v určitých situacích stanovených ustanoveními zákona o DPH – je nutné mít status plátce DPH.
Bez ohledu na výše uvedené zákon za určitých okolností vyžaduje i jiná oznámení, například v případě společností musí být určité údaje zveřejněny v centrálním registru skutečných majitelů. Kromě toho je v některých oblastech hospodářské činnosti nutné získat další povolení, koncese, zápisy, které jsou vyžadovány i od polských občanů. Doporučujeme vždy ověřit, zda daná oblast hospodářské činnosti je živností volnou, řemeslnou či např.koncesovanou.
Princip uznáváníní:
Podle polských právních předpisů příslušný orgán při posuzování splnění požadavků nezbytných pro zahájení a výkon hospodářské činnosti na území Polské republiky uznává požadavky, které zahraniční podnikatel z členského státu EU splnil  na území tohoto státu. Zejména jsou uznávány osvědčení, potvrzení nebo jiné dokumenty vydané příslušným orgánem členského státu, které potvrzují splnění podmínek pro zahájení a výkon hospodářské činnosti.

5. Jak zkontrolovat finanční situaci obchodního partnera v Polsku

I.         Živnost:
Pokud jde o finanční situaci potenciálního obchodního partnera zveřejněnou v CEIDG, je situace poměrně komplikovaná, protože tento není povinen předkládat roční účetní závěrky. Je třeba poznamenat, že osoby zapsané v CEIDG odpovídají za dluhy celým svým majetkem (včetně budoucího), ale ve fázi přípravy na uzavření smlouvy je bez jejich součinnosti velmi obtížné určit, jakým majetkem disponují. V CEIDG je možné zjistit základní informace, např. zda daná osoba nemá zakázáno vykonávat podnikatelskou činnost nebo zda na ni nebyl vyhlášen konkurz či restrukturalizace.
II.        Obchodní společnosti:
Finanční situaci polského subjektu zveřejněnou v Národním soudním rejstříku rovněž není snadné podrobně zjistit. Některé údaje z Národního soudního rejstříku je možné získat prostřednictvím internetu. Jedná se však o základní údaje, které vypovídají o předpokladech fungování dané společnosti, o jejích strukturálních rysech.  Rejstřík obsahuje informace, jako např. zda je společnost v úpadku, i když samotná skutečnost, že společnost není v úpadku, nezaručuje její solventnost.
Pokud je to nezbytné, lze se obrátit na specializované kanceláře, které jsou schopny za určitý poplatek zjišťovat rating dané firmy. Lze také využít pomoci advokátních kanceláří. Nejlepším způsobem, jak se chránit před případným nepoctivým obchodním partnerem, je samozřejmě prevence. Může spočívat například v počáteční kontrole finanční situace smluvní strany, v odpovídající úpravě smluvních práv a povinností s řádnou ochranou vašich nároků ve smlouvě, resp. v zajištění svých nároků.